Vitamarin, 90 kapslí

Vitamarin, 90 kapslí
299,00 Kč

Dostupnost: Skladem

Bioinformační přípravek z rybího oleje.



  • NAPOMÁHÁ DOBRÉ ČINNOSTI MOZKU

  • UDRŽUJE NORMÁLNÍ HLADINU CHOLESTEROLU V KRVI

  • VÝVOJ PLODU V TĚHOTENSTVÍ

Popis

Detaily

Čistý rybí olej z mořské ryby Engraulis japonicus. Obsahuje omega-3 nenasycené (esenciální) mastné kyseliny, z nichž se v těle tvoří tkáňové hormony, tzv. prostaglandiny. Mají vliv na lepší prokrvování všech orgánů v těle a správnou činnost srdce a mozku.

 

Užití: Jde o přípravek s obsahem unikátního rybího oleje, který je nejdůležitějším přírodním zdrojem řady omega-3 nenasycených mastných kyselin, jódu a vitaminů A a D. Výrazně přispívá k posílení imunitního systému a doporučuje se pro pacienty s kardiovaskulárními problémy, alergiemi či rakovinou.

Upravuje metabolismus tuků, je vhodný při diabetu. Příznivě ovlivňuje správnou činnost mozku a zlepšuje psychickou kondici, využívá se u poruch učení a chování.

Pomáhá při bolestech kloubů, páteře, revmatických onemocněních.

Mimo jiné podporuje růst kostí, vlasů, kůže a dásní a působí příznivě na zrak. Je vhodný při přípravě na otěhotnění, podporuje zdravý vývoj plodu.

 

Dávkování: Užívejte 1 kapsli 1-3x denně. Po třech týdnech užívání následuje jeden týden pauza. Pro optimální účinnost doporučujeme užívat po dobu minimálně 2-3 měsíců.

Přípravek  VITAMARIN  je vysoce biologicky aktivní přípravek a dá se velmi dobře kombinovat s dalšími preparáty, kdy se užívá po jídle. Nejčastější kombinace: KOROLEN,  REGALEN nebo KING KONG.

 

Složení: 1 kapsle

olej z mořské ryby Engraulis japonicus (500 mg v jedné kapsli) [s obsahem kyseliny eikosapentaenové (EPA) – min. 38 %, tj. 190 mg a kyseliny dokosahexaenové (DHA) – min. 25 %, tj. 125 mg], želatinová kapsle, glycerol – zvlhčující látka, voda, vitamin E (2,5 mg v jedné kapsli tj. 20,8 % RHP*). *RHP referenční hodnota příjmu

Obsah: 90 kapslí

Upozornění: Doplněk stravy. Nevhodné pro děti do 3 let a osoby s přecitlivělostí na mořské produkty. Během užívání přípravku doporučujeme zvýšit příjem tekutin. Nepřekračujte doporučené denní dávkování. Není náhrada pestré stravy. Ukládejte mimo dosah dětí. Skladujte v suchu a temnu při teplotě 10-25 °C.

TENTO VÝROBEK JE SCHVÁLEN JAKO DOPLNĚK STRAVY. NENÍ LÉKEM,
NELZE JEJ ZA PŘEDEPSANÉ LÉKY ZAMĚŇOVAT ANI NEMÁ SCHVÁLENÉ LÉČIVÉ ÚČINKY.


Co mají společného Vitamarin, rybí tuk a hyperaktivní děti?

Nedávno jsem se zaposlouchala do jedné z písniček Jarka Nohavici. Zpívá v ní o ztracené pěticípé hvězdě, kterou našel na cestě. Vzpomněl si přitom na svého dědu s básnickou otázkou ”zda vskutku všechny cesty tím správným směrem vedou...” Určitě z toho nevyplývá, že by se mu stýskalo po minulém režimu. Myslím si, že v jinotaji této písničky je skryto upozornění, že ne všechny změny lidstvu prospívají a že v každé době by měl platit určitý řád, který přináší harmonii jedinci a všemu na naší planetě. Jedním z pozitivních střípků doby ” pěticípé hvězdy” bylo určitě povinné podávání rybího tuku dětem v mateřské škole. Matně se mi vybavuje, že i já jsem ho ve školce polykala ne s nadšením, ale v rámci kolektivní sounáležitosti. Nevím, jestli v té době existovaly vědecké studie o jeho prospěšnosti pro celkový vývoj dítěte, ale naši předci zřejmě i na základě praktických zkušeností věděli, že je potřebný vzhledem k obsahu vitamínu D. O rybím tuku dnes víme, že obsahuje např. omega-3 mastné kyseliny (EPA a DHA), které se hojně vyskytují v rybách chladných vod (lososech, makrelách, pstruzích a tuňácích). Existují samozřejmě i omega-3 kyseliny rostlinného původu (ALA), které můžeme najít ve lněném semínku a v listové zelenině, ale dle současných výzkumů se ukazují být méně účinné než omega-3 mastné kyseliny z živočišných zdrojů. Při dlouhodobém užívání mají tyto mastné kyseliny např. protizánětlivý účinek, poskytují prevenci mozkových příhod a srdečních infarktů, zmírňují obtíže při bolestech kloubů, snižují hladinu LDL cholesterolu a triglyceridů v krvi, mohou pomoci při léčbě obezity, podporují imunitní systém i při prevenci a léčbě rakoviny, snižují mestruační bolesti a zlepšují pleť. Mimořádně příznivě působí na rozvoj dětského mozku a jsou důležité pro správnou funkci mozku po celý život člověka. A právě na tuto oblast účinku rybího tuku se dnes zaměříme. Vraťme se ale nejprve k negativním změnám v životě člověka, které ukazují, že pravidelné užívání rybího tuku a další úprava stravy je v dnešní době nezbytnou nutností. Mozek člověka je z 60 % tvořen tukem. Proto pro svou správnou funkci potřebuje omega-3 mastné kyseliny. Zrealizované studie ukazují, že tento druh mastných kyselin napomáhá tvorbě buněčných membrán, zvedá hladinu neurotransmiteru serotoninu a zvyšuje počet nervových spojů mezi buňkami mozku (neurony). Podle britské studie Nadace duševního zdraví (uveřejněno na serveru BBC ) se v uplynulých 50 letech změnil poměr mezi vitaminy, minerály a tuky v lidské stravě. Nejenže naše strava obsahuje až o padesát procent méně ryb a vnitřností (ledviny a játra) – tedy zdrojů nenasycených mastných kyselin, ale konzumací moderních jídel s vysokým obsahem ztužených tuků dochází k blokádě při jejich vstřebávání. To zpomaluje mozkovou činnost. Projevují se i negativní následky velkochovu skotu i drůbeže, který zavedl do zemědělství pesticidy a změnil složení tuku v tělech zvířat pěstovaných na maso. Například kuřata, jež jsou nyní vykrmena k porážce v polovičním čase než před 30 lety, kdy jejich maso obsahovalo dvě procenta tuku, ho dnes mají v průměru 22 procent. Snížil se také příjem syrových potravin a kromě nasycených tuků vzrostla spotřeba cukru. Předpokládá se, že negativní změna stravovacích návyků má vliv na nárust depresí a hyperaktivity (viz změna hladiny serotoninu) a poruch paměti (viz tvorba nervových spojů). V jednom z dokumentárních pořadů ČT 2 byl uveřejněn výsledek výzkumu, který byl opět prováděn v Anglii. Zapojilo se do něj několik problémových dětí. Tyto malé žáky nebavilo chodit do školy, učení pro ně bylo víceméně utrpením a po příchodu domů svůj volný čas trávili povětšinou u televize nebo počítače. Po dlouhodobém podávání vyšších dávek nenasycených mastných kyselin se přístup dětí až neuvěřitelně změnil. Domů nosily lepší známky, ve škole byly aktivnější a domácí úkoly plnily s mnohem větší radostí. Prostě je začalo bavit se učit. A to jen díky tomu, že jejich tělo mělo k dispozici všechny potřebné látky pro rozvoj jejich mozku. Je to vůbec možné? Pokusme se najít souvislosti mezi vědecky prokázanými příčinami vzniku lehkých mozkových dysfunkcí, tj. ADHD (hyperaktivity, impulzivity, poruch soustředění, řeči, učení a chování). Za příčiny poruch chování a učení jsou považovány výpadky neuronů a chybějící nervové spoje v určité části mozku a neurofyziologické příčiny (funkce organismu z hlediska zdraví). Množství nervových buněk je určeno především dědičně a pokud nedojde během těhotenství k porušování životosprávy či k onemocnění matky, k poškození mozku dítěte při porodu (vnitřní krvácení, přidušení) nebo později úrazem, či k onemocnění s vysokými horečkami, lze předpokládat, že jejich celkový počet příliš negativně neovlivníme, i když podle dále uvedeného výzkumu Dr. Petera Athertona to také nelze vyloučit. Ten ve se své studii zabýval vlivem nedostatku esenciálních mastných kyselin na vývoj dítěte v těhotenství. Tyto karboxylové kyseliny jsou mimořádně důležité pro vývoj dítěte, ale pokud jich má matka v těhotenství nedostatek, je v ohrožení i plod v době před narozením. Vývoj plodu při nedostatku esenciálních karboxylových kyselin může být narušen do té míry, že dochází k nedostatečnému vývoji mozku a imunitního systému, případně k následné hormonální nerovnováze. Takové děti mohou trpět dyslexií, dyspraxií, poruchou pozornosti či hyperaktivitou. Zcela logická je vyšší spotřeba nenasycených mastných kyselin v posledním trimestru těhotenství, protože právě v tomto období se začínají vytvářet důležité nervové spoje, základy pro pozdější učení i chování dítěte. Tyto základní spoje pro tzv. dílčí funkce se dotvářejí během celého předškolního vývoje dítěte, nejvíce však v prvním roce života dítěte. Proto by měly matky mít dostatek těchto nenasycených mastných kyselin i v době kojení dítěte. Během dalšího života vznikají spoje v mozku, kdykoliv se učíme, a to už je o kvalitě naší paměti. Za neurofyziologické příčiny vzniku ADHD je dále považován nedostatek glukózy, kyslíku, některých minerálů jako základní výživy mozku, nízká hladina serotoninu, odchylky v elektrické aktivitě mozku. Ty jsou způsobeny oslabenou činností jednotlivých orgánů, energetickou nerovnováhou organismu, dědičnou i získanou. Ta se projevuje nejen fyzickými problémy, ale i v psychice, u dětí mnohem zřetelněji. Lze ji zjistit měřením na přístroji Supertronic, harmonizovat pomocí koncentrátů Pentagramu a léčbu podpořit úpravou stravy. A právě při úpravě stravy může z hlediska chybějících nenasycených mastných kyselin sehrát významnou pozitivní roli dlouhodobé užívání Vitamarinu, produktu z doplňkové řady výrobků Energy. Vitamarin obsahuje i nenasycené mastné kyseliny omega – 9 a omega – 6, jód, vitaminy A, D a E. Od doby, kdy jsem byla jedním z otců hyperaktivního dítěte upozorněna na výše uvedené anglické studie, sleduji prospěšnost Vitamarinu u dětí s poruchami učení a chování. Mohu říci, že téměř u všech dětí ukazuje měření Supetronicem i svalový kineziologický test potřebu tento produkt dlouhodobě užívat. Závěrem lze shrnout, že každému z nás ke zvýšení psychické výkonnosti, nejen dětem s ADHD, prospěje jíst co nejvíce přirozené, čerstvé, co nejméně chemicky upravené stravy, omezit příjem smažených a tučných potravin, konzumaci cukru, konzerv a ochucených nápojů, k tomu se aspoň trochu pravidelně hýbat a užívat vhodné potravinové doplňky.

Mgr. Stanislava EMMERLINGOVÁ