Dr. Norman v American Journal of Clinical Nutrition (2007) shrnuje pozitivní efekty tohoto vitaminu následovně:

          -Podpora imunitního systému

          -Tvorba a regulace působení inzulínu slinivkou

          -Příznivý efekt na myokard a krevní tlak

          -Svalová síla

          -Mozková aktivita

 

Příznivé důsledky lze podle autora objevit v široké škále onemocnění, jimiž jsou:

rakovina, hypertenze a oběhová onemocnění, artismus, obezita, revmatoidní artritida, diabetes l. i 2. typu, mnohočetná skleróza, Crohnova choroba, chřipka a nachlazení, tuberkulóza, stárnutí, lupenka, ekzém, nespavost, ztráta vlasů, svalové bolesti, zubní kaz, parodontóza, sportovní výkonnost, makulární degenerace (onemocnění očí související se stárnutím), pre-eklampsie (problémy spojené s těhotenstvím), plodnost, astma, cystická fibróza, migrény, deprese, Alzheimerova choroba, schizofrenie.

Jak vidíte, nemocí je to více než dost. Proto je důležité, že jeden z nosných principů účinku vitaminu D tkví v tom, že podporuje tvorbu přirozených látek, zvaných cytokiny, které vykazují silné protizánětlivé účinky. Nicméně tím to ani zdaleka nekončí.

 

Vitamin D reguluje činnost genů

Co je v případě tohoto vitaminu mimořádně významné je fakt, že reguluje činnost stovek genů. Odborníci již dokonce našli tzv. receptory (místa, na která se váže vitamin D v buňkách) prakticky ve všech tkáních! Z toho vyplývá, že ani zdaleka nejde jen o kosti (například ve smyslu prevence křivice u dětí či osteoporózy u žen v menopauze), ale když už o nic jiného, tak přinejmenším o imunitu. To vysvětluje, proč tak často trpíme chřipkou či obyčejným nachlazením právě v zimě, kdy je nedostatek slunečného záření. Málo slunečního svitu (přesněji pobytu na slunci) znamená málo vitaminu D!


Vitamin D a nádorová onemocnění

Studie, zveřejněná v British Journal of Cancer zjistila, že vitamin D zvyšuje šanci přežít rakovinu tlustého střeva. Tato studie ale není jediná! Hypotéza, že tento vitamin má těsný vztah k prevenci nádorových onemocnění byla testována a potvrzena více než 200 studiemi, stejně jako mechanismus jeho působení, který byl studován více než 2500 pracovišti.

Je tedy „nad slunce jasnější“, že vitamin D není jen látkou, která brání vzniku křivice, nýbrž jeho efekty jsou mnohem širší. Jedním z těch nejdůležitějších jsou příznivé účinky v prevenci nádorových onemocnění, jimiž jsou kromě již zmíněné rakoviny tlustého střeva také rakovina prsu, slinivky, plic, vaječníků, prostaty a kůže. Některé preklinické studie zmiňují protinádorový účinek dokonce i u leukémie a myelomu.

V případě rakoviny prostaty se ukázalo, že existuje synergický (vzájemně se potencující) příznivý efekt s chemoterapií! Ta méně příznivá zpráva zní: onkologové nechápou význam podávání doplňků stravy jako účinných prostředků v podpůrné léčbě a v rekonvalescenci pokud je dokonce neodmítají! Přitom je například evidentní, že dostatek vitaminu D (v dávkách 10tinásobku denní doporučené dávky) sníží riziko nádorových onemocnění až o 60 %!


Vitamin D a srdeční onemocnění

Vitamin D je velmi důležitý v prevenci oběhových onemocnění a infarktu myokardu jak prokázala studie, realizovaná u žen. Ty z nich, které používaly doplňky s vitaminem D, měly o 30 % nižší riziko vzniku oběhových onemocnění.

Nedostatečné množství vitaminu D je prokazatelně spojeno s téměř dvojnásobně vyšším rizikem infarktu u osob, trpících diabetem. Když to shrneme – nízká hladina vitaminu D znamená dvojnásobné riziko úmrtí na oběhové onemocnění

 

Vitamin D a stárnutí

Američtí specialisté odhadují, že minimálně 85 % seniorů trpí deficitem vitaminu D! Podobně je tomu i s dalšími důležitými vitaminy. Výsledky studie, publikované v časopise Clinical Endokrinology roku 2009 prokázaly, že deficit vitaminu D u starších lidí výrazně zvyšuje riziko předčasného úmrtí na jakoukoliv se stářím související chorobu. Vitamin D také může snížit riziko „zhroucení“ starších osob. Dr.Snijder v The Journal of Clinical Endocrinology and Metabolism tvrdí na základě vlastní studie, že staří lidé musí mít dostatečný příjem vitaminu D sluněním, výživou nebo pomocí doplňků stravy, protože tento vitamin má mimořádný význam jako nedílná část prevence osteoporózy (jistěže společně s vápníkem). Je ovšem také velmi perspektivní v prevenci příliš rychlého procesu stárnutí! To proto, že jeho dostatek je nutný ke zpomalení procesu poškozování genové výbavy (chromosómů).

 

Vitamin D – vztah k předčasnému porodu a zdraví novorozenců a kojenců

Nic není tak důležité jako správná výživa těhotné ženy a kojence v časných obdobích po porodu (přinejmenším do 3.měsíce věku). Výsledky studie dr. Hollise a dr. Wagnera, zveřejněné v Times Online roku 2009 dokazují, že dostatečný příjem vitaminu D v průběhu těhotenství je nutný k prevenci předčasného porodu! Co je „dostatečné množství“? Jak už bylo zdůrazněno, je to denní dávka ve výši 10ti násobku doporučené hodnoty, tedy nikoliv 400 IU, nýbrž 4000 IU! Uvedené množství kromě toho zajišťovalo těhotným ženám ochranu před infekcemi dýchacího traktu, porodních cest a dásní, vysokého krevního tlaku a těhotenské cukrovky. Současně se snižuje riziko vrozených vad. Předčasně narozené děti také musí dostávat vitamin D už jen z důvodu pozitivního efektu na jejich imunitu.

 

Vitamin D jako účinná prevence i podpůrná léčba sclerosis multiplex (mnohočetná skleróza) a psoriázy (lupenky)

Autoři studie, představené v PLoS Genetics potvrzují mimořádný význam včasné prevence sklerózy multiplex jako velmi devastující choroby, podáváním vitaminu D a pravidelným sluněním. V případě lupenky je použití derivátu vitaminu D spolu s „ozařováním“ UV světlem dávno známým terapeutickým postupem. Přesto je nutné zmínit jednu z nejnovějších studií, prezentovanou v Journal of Allergy and Clinical Imunology roku2008. Jde o zjištění, že podávání vitaminu D ve formě doplňku stravy je účinným prostředkem zmírnění stavu atopické dermatitidy (tzv.ekzém) – tento fakt by mohl vysvětlit, proč někteří kojenci nezávisle na tom zda jsou nebo nejsou kojení, trpí tímto problémem. Jejich matky pravděpodobně v průběhu těhotenství měly velmi nízkou hladinu tohoto vitaminu například také proto, že se neopalovaly, nebo že nekonzumovaly stravou přirozené zdroje tohoto vitaminu (máslo, vejce, mořské ryby a játra). Týká se to tudíž především těch žen, které nekonzumují produkty živočišného původu.


Dávkování

Odborná i laická veřejnost stále žije v přesvědčení, že doplňkové použití všech vitaminů, rozpustných v tucích (A, D, E, K), je rizikové, protože se v organismu ukládají, a mohou tak způsobit předávkování, spojené s negativními důsledky. V případě vitaminu D je to tzv. hyperkalcémie (zvýšení hladiny vápníku v krvi) a v důsledku toho zvýšené riziko tvorby vápenatých močových kamenů a kalcifikací měkkých tkání. Je však sporné, zda riziko je reálné, protože neexistují studie, které by to definitivně prokázaly.

Nicméně právě tato nepodložená tvrzení jsou pro zdravotní legislativu pádnými argumenty při velmi opatrné formulaci denní doporučené dávky, která se pohybuje v průměru na hodnotě 400 I.U. (zkratka I.U. znamená international units a odpovídá konkrétnímu množství 10 mcg – mikrogramů). Ta je stále platná navzdory nejnovějším vědeckým objevům. Přitom jde o tzv. minimální nutné množství, pravděpodobně zajišťující ochranu před křivicí dětí. Ale nic víc!

Příznivé zdravotní účinky se však projeví až v případě delšího podávání tzv. farmakologických množství (též „klinicky účinná dávka“), která jsou 10× (!) vyšší. Podle nejnovějších návrhů specialistů musí být doporučená dávka zvýšena pro děti do cca 7 let až na 1400 I.U. a pro dospělé až na 6000 I.U. (odpovídá to 40 a 150 mikrogramům).

 

Zdroj: RNDr. Petr Fořt, CSc., nutriční poradce, dietolog a privátní konzultant pro výživu